ares-ludovisiŽárlivost není pouze lidská vlastnost. Trpěli jí také bohové. Např. bůh války Áres.

Přestože byl bohem války, tak se žárlivosti nevyvaroval. Byl bůh, byl schopen ledasčeho, přesto nezmohl nic proti Adonisovi, synovi kyperského krále, jehož matka se proměnila v myrhový strom, a z něhož, jak se praví v mytologii, se narodil chlapec. Adonis byl tak překrásný, že se do něho zamilovala samotná Afrodita. Žárlivý bůh války Áres pak úmyslně zavinil na lovu jeho smrt. Zoufalá Afrodita si na olympských bozích vyprosila, aby Adonis mohl žít s nimi na Olympu. Po půl roce se však Adonis musel vrátit do podsvětí.

Žárlivost tady byla vždy a také vždy bude. Problém nastává tehdy, když je žárlivost natolik silná, že nutí „žárlivce“ k zoufalým činům. Příběh Árese a Adonise je příběhem, kdy takový zoufalý čin byl uskutečněn a vedl k rozdělení původní dvojice Árese a Afrodity. On neustál, že by mohl být někdo v jejích očích hezčí, neustál srovnání. Neměl dost silné sebevědomí, aby si byl vědom svých kvalit, které v mnohém předčili jeho rivala.

Pro člověka, jehož mysl svírá žárlivost, je těžké přiznat si:

– že jeho pocity žárlivosti poškozují vztah,

– že on je ten, kdo „si není jistý sám sebou, a nevěří, že partnerka o něho stojí, takový jaký je“,

– že pár spíš rozdělí, než sloučí.

V každém případě jsou tyto pocity nepříjemné pro oba v páru. Někdy teprve a právě intenzivní pocity žárlivosti vedou nežárlivého partnera k tendenci vztah opustit a hledat si někoho jiného.

Co dělat s žárlivostí? Nežárlit? To zní jako slib, jako prohlášení, které se lehce říká, ale mnohem hůř plní. Zkuste přijít a pobavit se o tom, jak se na věc jde dívat a vytěžit z ní. Jak vztah posílit a ne více poškodit. Nenechte aby vnitřní žárlivý Áres vyhrál a Váš vztah to navždy poškodilo.

[maxbutton id=“1″]

Citát:

Žárlivost, to je umění působit sobě více zla než druhým.

Alexandre Dumas mladší